Lidé, kteří pomáhají měnit náš region

Komunitní plánování sociálních služeb na území ORP Frýdlant nad Ostravicí pod koordinací MAS Frýdlantsko-Beskydy pokračuje již třetím rokem. Od roku 2023 společně spolupracují zástupci obcí, poskytovatelů sociálních služeb i dalších organizací na zlepšování kvality života obyvatel regionu. Výsledkem této spolupráce jsou například projekt na podporu pečujících osob, osvětové akce zaměřené na paliativní péči nebo informační materiály, které veřejnosti usnadňují orientaci v nabídce sociálních služeb.

Důležitou součástí komunitního plánování jsou vedoucí pracovních skupin, kteří koordinují spolupráci a pomáhají určovat další směřování rozvoje sociálních služeb v regionu. Těmito vedoucími jsou Mgr. Zuzana Poppek projektová manažerka Středisko sociálních služeb města Frýdlant n. O., Bc. Lukáš Plánička místostarosta obce Janovice, Mgr. Martin Hořínek, MBA ředitel Charita Frýdek-Místek a Bc. David Hyšpler místostarosta obce Metylovice. V následujícím rozhovoru jsme se jich zeptali, co je ke komunitnímu plánování přivedlo, jak vnímají jeho přínos a kam by se podle nich měl region v oblasti sociálních služeb dále rozvíjet.

Co Vás motivovalo zapojit se do komunitního plánování sociálních služeb a převzít roli vedoucího pracovní skupiny?

David: Líbila se mi samotná podstata projektu – že se o věcech uvažuje a spolurozhoduje komunitně. Členem skupiny mohl být kdokoliv, kdo měl chuť se zapojit. Vedoucím jsem se stal hlavně proto, že mě to bavilo. Zuzka: Práce pro místní komunitu je pro mě už dlouhá léta přirozenou součástí života. Převzít roli vedoucí skupiny pro mě bylo přirozeným pokračováním smysluplné práce pro lidi. Martin: Motivovala mě snaha měnit a ovlivňovat věci. Jako zástupci Charity Frýdek-Místek, jednoho z největších poskytovatelů sociálních služeb v regionu, mi role vedoucího dávala smysl. Lukáš: Chtěl jsem přispět k tomu, aby se o potřebách lidí v našem regionu mluvilo společně a hledala se konkrétní řešení. Role vedoucího pro mě byla příležitostí aktivně se zapojit.

V čem podle Vás spočívá největší přínos komunitního plánování pro obyvatele našeho regionu?

Martin: Že je to proces v místě a pro místo, není to nic řízeného shora, potkávají se tam lidé napříč místy, zkušenostmi, s různými názory a pohledy a mluví o tom, co považují za dobré pro region. Z tohoto různorodého pelmelu pak nevzniká dort alá pejsek a kočička, ale něco, co má smysl. Lukáš: Největší přínos vidím v tom, že propojuje obce, poskytovatele služeb i veřejnost. Díky tomu vznikají řešení, která vycházejí ze skutečných potřeb lidí. David: V první řadě je to zvýšení informovanosti o činnosti sociální služeb. Většina z nás se o nich dozví, až je nezbytně potřebuje. To jsou obvykle silně stresové situace. Když o těchto službách víte, a víte že vám někdo může reálně pomoci, lze krizové okamžiky zvládnout lépe. Zuzka: V tom, že lidé mají možnost být slyšeni. Komunitní plánování propojuje obce, organizace i jednotlivce a pomáhá vytvářet služby, které opravdu odpovídají místním potřebám. Je to společná práce, která posiluje soudržnost a důvěru.

Na jaký dosavadní výsledek nebo aktivitu jste nejvíce hrdý/á?

Zuzka: Velkou radost mi dělá, že už brzy půjde do tisku první síť sociálních služeb – přehledný leták, který lidem usnadní orientaci v dostupných službách. Nadšená jsem také ze skvělého týmu naší pracovní skupiny. Lukáš: Mám radost z toho, že se podařilo nastavit spolupráci mezi různými organizacemi a že komunitní plánování přináší konkrétní výsledky pro obyvatele regionu. Za mou pracovní skupinu jsem velmi rád, že se podařilo nastartovat téma pečujících osob v našem území a připravit osvětové aktivity k paliativní péči. Hlavně byl napsán tříletý projekt s názvem Nejste na to sami – podporujeme pečující v Beskydech, který už je rok realizován a přináší spoustu pěkných aktivit právě pro pečující osoby. David: Pevně věřím, že i díky komunitnímu plánování dojde ke změně financování sociálních služeb. Bude zřejmé, kdo peníze dostal, proč a kolik celkově obdržel. Je to mnohem efektivnější a transparentnější. Martin: Za mě jsou fajn dvě věci – potkávání se a komunikace lidí a posun sociálních služeb v regionu. Podařilo se navýšení kapacity terénní pečovatelské služby a na podzim se uskuteční první Den duševního zdraví ve Frýdlantu nad Ostravicí.

Jaké jsou podle Vás nejdůležitější priority rozvoje sociálních služeb a souvisejících aktivit v našem území v příštích letech?

Martin: Pokud pominu to, jak jsou popsány ve střednědobém plánu, tak udržitelnost stávající sítě, vyřešení dlouhodobého finančního zajištění služeb, rozvoj kapacity terénních služeb a téma duševního zdraví. David: Souvisí si to s financováním těchto služeb. Pokud bude jasný přehled, která služba v našem mikroregionu funguje, kolik od obcí a měst dostává peněz, mělo by v mikroregionu pracovat pouze ty služby, které jsou opravdu potřeba. Prostředky by tak byly využity cíleně a jednotlivé služby by se mohly dovolit rozšiřování svých služeb. Věděly by, kolik peněz dostanou v dalších letech.
Zuzka: Posílení dostupnosti služeb v menších obcích, podpora rodin a seniorů, rozvoj informovanosti a prevence. A také udržení spolupráce mezi aktéry, protože bez ní se dobré nápady nemohou stát skutečností. Lukáš: Důležité je zajistit dlouhodobou stabilitu sociálních služeb, jejich dostupnost v celém regionu a pokračovat v podpoře spolupráce mezi všemi zapojenými. Na tom se shodujeme napříč pracovními skupinami.

Co byste chtěl/a vzkázat lidem, kteří se do komunitního plánování zapojují nebo o něm zatím mnoho nevědí?

Lukáš: Každý podnět může být cenný. Komunitní plánování je otevřené všem, kterým záleží na tom, aby se v našem regionu dobře žilo. David: Myslím, že komunitní plánování má smysl. Pokud se správně uchopí, může přinést hmatatelné zlepšení v oblasti, kterou se zabývá. Martin: Těm, kdo se zapojují, ať vydrží, má to být to dlouhodobý proces s dlouhodobými výstupy. Těm, co nevědí, ať se na proces trochu kouknou, pokud jsou nebo chtěli by být aktivní v komunitním životě. Zuzka: Komunitní plánování není o odbornících, ale o lidech, kteří tu žijí a chtějí, aby se region rozvíjel. Stačí otevřenost, chuť sdílet a zájem o druhé, všechno ostatní zvládneme společně.